Kroj - Hanácké Slovácko

NECHVALSKÝ KROJ

Začátkem milénia se podařilo zachránit místní starý polohanácký kroj, který téměř zanikl. Řadí se mezi hanáckoslovácké kroje severní. Aby byl kroj obnoven, nezbylo obci nic jiného, než pátrat mezi občany, v historických pramenech a muzeích. Místní občané přinesli na ukázku zbytky krojů, které našli po svých předcích a tyto doma uchovávali jako vzácné relikvie. Podle starých dochovaných krojových součástí a dobových fotografií byly zhotoveny v roce 2004 dva páry chlapeckých a dívčích krojů a v roce 2016 další dva páry krojů. V roce 2019 v rámci projektu "Podpora lidových tradic", který byl spolufinancován z rozpočtu Jihomoravského kraje, byly zhotoveny nové součásti kroje a některé staré součásti byly opraveny. Kroje jsou místní mládeží využívány při různých slavnostních příležitostech a hlavně na kateřinských hodech, které se konají jako vůbec poslední koncem listopadu podle zasvěcení místní Kaple Sv. Kateřině. Dříve se na hody půjčovaly kroje především z kyjovska, které spolu se znovuobnovenými kroji ze sousedních Ostrovánek se zde nosí dodnes.

Dívčí kroj

Na hlavě mají dívky uvázaný "turečák" - turecký šátek a pod ním čepec. Kordulka je tmavomodré barvy, zdobená oranžovými prýmky a bohatě pošitá korálky, portami a stužkami. Pod kordulkou se nosí bílé rukávce s krejzlem, u loktů dírkově vyšívané. Červená sukně by měla sahat až do půli lýtek. Na sukni se uvazuje bílý fěrtoch, dírkově vyšívaný.  

Chlapecký kroj

Na hlavě nosí chlapci černý klobouk, zdobený červenou pentlí, pošitou korálkami, vepředu je růžice z pentlí, za kterou se zastrkuje bílé kohoutí péro, v létě ještě vonička z muškátu. Kordula je z tmavomodrého sukna, po obou stranách zdobená zelenými prýmky a řadou drobných kovových knoflíčků. Sahá až do pasu kolem krku i dole zdobený vyšíváním. Pod ní se nosí bílá košile. Široký kožený opasek se pásá přes tmavomodré soukenné kalhoty, které se zastrkují do vysokých černých bot.

Hanácko Slovácký kroj - odkaz

Slovácký rok Kyjov - odkaz   

 HANÁCKÉ SLOVÁCKO

Nechvalín patří do severní oblasti Hanáckého Slovácka, které jako celek je jeden ze subregionů Slovácka. Oblast hanáckoslovácká sousedí na severu s Brněnskem a Slavkovskem, na jihu s Podlužím a Hodonínskem, na severovýchodě pak s Kyjovskem. Hranici oblasti pak tvoří směrem západním trať Brno – Břeclav a silniční trať (v úseku Velké Němčice – Šakvice – Starovičky – Rakvice – Podivín). Od Podivína pak vede hranice na Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Nový Podvorov, Čejkovice. Odtud na Krumvíř a ke Kloboukům. Směrem východním v oblasti Ždánska tvoří jižní část hranice obce Nenkovice, Stavěšice, Strážovice. Odtud pokračuje hranice směrem severním na Věteřov, Ostrovánky, Nechvalín, Lovčice a Ždánice. Směrem západním hranice hanáckoslovácké oblasti postupuje přes Žarošice, Uhřice, Dambořice, Borkovany, Těšany, Šitbořice a Křepice opět na Velké Němčice. Uprostřed tohoto okruhu jsou další hanáckoslovácké obce jako Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí, Brumovice, Morkůvky, Boleradice a Diváky. Na Ždánsku pak nutno ještě jmenovat Násedlovice, Archlebov a Dražůvky.

O Hanáckém Slovácku - odkaz   odkaz   

Festival Hanáckého Slovácka - odkaz